Divoké perličky žijí v Africe a na Madagaskaru. Poprvé perličku domestikovali Kartagiňané a Egypťané. Podle staré řecké pověsti jsou perličky proměněné sestry tragicky zemřelého krále Meleagra, jejich peří jako by bylo poseto slzami.
Perlička domácí se od divoké prakticky v ničem neliší, je jen o něco větší a ponechala si i mnohé přírodní vlastnosti. Velice dobře létají a téměř žádný plot jim není překážkou.
Pro perličky je charakteristické zanášení, to znamená, že velice často mění místo ,kam snáší vejce. Většinou si vyberou skryté a nenápadné místo.
Další jejich nepříjemnou vlastností je pronikavý křik.
Perličky se chovají pro vejce, která mají hnědou barvu skořápky a obsahují menší množství cholesterolu než vejce slepičí. Dále se perličky mohou chovat pro maso.
Perličky většinou nekvokají, to znamená ,že se vejce musí podložit pod slepici, nebo dát do líhně. Malé perličky se líhnou za 27-28 dní. V prvních dnech jsou velmi citlivé na zimu a krmí se vaječnou míchanicí.
Dospělí ptáci se krmí obilím bramborami a živočišnou potravu si najdou ve výběhu zrovna jako pastvu.
Dospělé perličky jsou značně odolné i vůči mrazu.
V současné době existuje několik barevných variant modrá, bílá ,černá a světle modrá.





Žádné komentáře:
Okomentovat